Role: Generální ředitel

Základem každé společnosti je její ředitel. Je její tváří, která vytváří obraz společnosti navenek, a autoritou, k níž se zaměstnanci společnosti přirovnávají. Takovou osobou může být i majitel společnosti, ale nejčastěji jsou to generální ředitelé, které majitelé pověřují řízením svého podniku. Generální ředitelé jsou vlastně osou firmy a firma se kolem nich točí. Na kvalitě této osy závisí celý podnik. Existují dva typy ředitelů: profesionálové a ti, kteří řídí jakkoliv postaru. Profesionálové jsou lidé, kteří mají znalosti a dovednosti. Jsou vždy bez emocí, jejich jednání vychází z jasného pochopení výsledku, o který usilují, a klasifikace situace. Takových lidí je jen několik, asi 10 %, ale firmy pod jejich vedením vždy zaujímají stabilní niku na trhu, stabilně se rozvíjejí a vyhýbají se prudkým zvratům ve svém vývoji. Profesionálové takové úrovně jsou zpravidla jen zřídka veřejně známými osobami a raději zůstávají ve stínu. Pro vedoucí pracovníky této úrovně je charakteristických několik rysů:

Role je stav člověka, jeho přesvědčení, vlastní pravidla, emoce. Role musí odpovídat situaci. Například nemusíte hrát svou profesionální roli doma a pokračovat v obtěžování členů rodiny a svého oblíbeného psa, stejně jako nemůžete přijít do práce a zapnout režim "jsem macho a největší svůdník". Nebo si žena-ředitelka dá ráno v účtárně šálek čaje a nějakou sladkost a pak se pohoršuje, protože její slovo jako ředitelky nemá patřičnou hodnotu. Zdá se, že jde o samozřejmé věci, ale jen málokdo se tohoto pravidla drží. A pokud si ředitel dovolí zaměnit role, nemá morální právo vyžadovat od zaměstnanců jejich dodržování. Role, kterou si člověk zvolí, vždy vede k příslušné odpovědi okolí. Řídící roli stejně jako jakoukoli jinou si člověk navrhuje sám. Profesionál přesně přepíná mezi rolemi a podle situace vždy volí tu potřebnou, takže reakce lidí vždy vede k potřebnému výsledku.

Mechanismy řízení profesionála nejsou založeny na motivačním přístupu "mrkve a klacku" nebo na osobním názoru "líbí/nelíbí", ale na znalosti podnikových procesů a povahy lidí, které je třeba brát v úvahu například při rozhodování, protože pokud se jedná například o pomalého člověka, rozhodování mu bude trvat dvakrát déle. Je zbytečné na něj spěchat nebo tlačit, protože se tomu bude jednoduše bránit. Profesionálové sestavují svůj tým podle toho, jak chápou, jak je třeba obchodní úkol realizovat, kolik by v něm mělo být ideových pracovníků, doprovodných pracovníků, prezentérů apod. Manažeři takové úrovně mohou své zaměstnance učit, řídit, protože jasně rozumějí všem procesům ve své firmě a v případě potřeby mohou kterýkoli z nich řídit. To vše dává možnost předcházet situacím vedoucím k negativním důsledkům, včetně konfliktů se zaměstnanci.

Znalosti umožňují rychlé rozhodování, dovednosti rychlou realizaci učiněných rozhodnutí. To vše dohromady vytváří z člověka páku vlastní síly, která umožňuje řešit jakýkoli problém na základě čtyř cyklů, nikoli na základě zkušeností. Rozhodnutí profesionálních vedoucích pracovníků nikdy nevycházejí z minulých zkušeností, pouze ze znalostí, které jim umožňují analyzovat situaci v každém jednotlivém případě, klasifikaci lidí, kteří se na ní podílejí, a podle toho předvídat jejich jednání o několik kroků dopředu, na schopnosti řídit rychlost a vzdálenost. Takto funguje technologie tvorby scénáře vedoucího k vítězství a jeho realizace k dosažení požadovaného výsledku.

Peníze jsou vždy ukazatelem úrovně odpovědnosti člověka, proto jsou takoví lidé poctiví především vůči sobě, neporušují dané slovo a stejně se chovají i ke svým slibům. Pokud si nejsou jisti výsledkem, je pro ně jednodušší neslibovat vůbec nic než nesplnit své závazky. Podle stejných zásad řídí i podnikání. Profesionálem takové úrovně se nikdo nerodí, k získání těchto dovedností a znalostí je třeba tvrdě studovat a rozvíjet je po celý život, ale výsledek vždy stojí za vynaložené úsilí. Bohužel ředitelé, kteří nemají potřebné znalosti, se vždy dříve či později setkají s odporem zaměstnanců a okolí, což vede k vážným důsledkům pro podnik až ke krachu firmy.