Psychologové označují ztrátu smyslu v práci za problém století
Podle listu Le Matin Dimanche se ztráta rozumu v profesní činnosti stává "metlou století". Vydání se odvolává na výsledky sociologického průzkumu provedeného ve spolupráci s Federací švýcarských psychologů, z něhož vyplývá, že více než 80 % ze 480 dotázaných odborníků tvrdí, že podle jejich názoru Švýcaři v posledních deseti letech "trpí v práci" častěji.
E-mail místo komunikace v životě
"Na zaměstnance je vyvíjen stále větší tlak, má stále méně času a musí vykazovat svou výkonnost," vysvětluje psychoterapeutka Jenny Humber. "Osobní kontakty jsou nahrazovány e-maily a dokumenty. Kreativita je potlačována protokolem."
Odborník na pracovní vztahy Loran Brewer zase vidí příčinu problému v tom, že v moderním světě je pro člověka rozhodující pocit bytí, a to kvůli "snadnému přístupu k informacím". "Jestliže dříve lidé rýži pouze kupovali, nyní má pro ně velký význam, kde byla vyrobena, kým a za jakých podmínek," vysvětluje a dodává: "Globální vědomí sílí, což vytváří nové paradoxy ve všech sférách."
Odborníci upozorňují, že "utrpení v práci" má různé podoby a jednou z nejrozšířenějších forem je extrémní fyzické a psychické vyčerpání - "vyhoření". Podle psycholožky Catherine Vaseové je "zátěž organismu taková, že se zhroutí". To, co také negativně ovlivňuje celkový stav zaměstnance a jeho profesní výkonnost, je nudný charakter pracovní činnosti, který neodpovídá jeho kvalifikaci a aspiracím. Na rozdíl od "vyhoření" v tomto případě člověk pokračuje v práci, ale často nakonec změní zaměstnání.
Od bankéřů k pivovarníkům
Výzkumníci poukazují na vznik fenoménu snižující se pracovní výkonnosti v důsledku toho, že zaměstnanec je ze své práce zklamaný a nevidí v ní smysl.
Jak přiznává Catherine Vase, tento stav může postihnout i lidi, kteří jsou finančně zdraví, vzdělaní a zastávají vedoucí funkce. Nevidí už ve své práci smysl a začnou ji brát jako absurdní. Protože je okolí stále vnímá jako "úspěšné", mají potíže sdílet své problémy. Chtějí změnit profesi na praktičtější, kde budou výsledky jasně vidět, například se věnovat řemeslům nebo sociální práci.
Jak však upozorňuje psycholožka Marion Aufsesserová, "nebezpečí pro bankéře, který se rozhodl stát se sládkem", spočívá v riziku bankrotu, protože skutečné obtíže takové profesní "konverze" jsou často podceňovány. Většina psychologů radí řídit se v těchto případech "zásadou realismu" a udržovat rovnováhu mezi vlastními přáními a šancemi na úspěch v novém oboru. Podle Aufsessera by s nárůstem tohoto problému v moderní společnosti měli zaměstnavatelé "nechat své zaměstnance vyjádřit jejich přání". Podle jejího názoru by zaměstnanci měli mít možnost uspokojit svá osobní přání a vedoucí je musí podpořit.
