Je kontrola stránek na sociálních sítích pro zaměstnance užitečná?

Téměř každý je dnes registrován na sociálních sítích. Pro lidi jsou virtuálním místem setkávání s přáteli, klubem pro hledání podobně smýšlejících lidí, platformou pro vášnivé debaty a diskuse, zdrojem obrovského množství nových zajímavých informací. Každý se tam chová, jak se mu zlíbí, protože jeho tvář není vidět, a proto se nikdo za nic nestydí. V poslední době se v Rusku, stejně jako v jiných civilizovaných zemích, mezi zaměstnavateli zvýšila tendence revidovat stránky na sociálních sítích před přijetím nového zaměstnance. Někteří říkají (obvykle nadřízení), že je to rozumná nutnost, jiní se proti tomu ostře ohrazují a tvrdí, že tyto kroky porušují lidská práva (to si ovšem obvykle myslí zaměstnanci), zbytek považuje nápad snažit se dobrat pravdy tím, že se někomu slídí v osobních záležitostech, za pochybný a zbytečný. Který z těchto názorů je pravdivý?

Zaměstnavatelé nejsou ochotni věřit slovu člověka, který od nich chce získat peníze. Aby získali dobrou práci, mohou mnozí bezostyšně lhát. Někdo řekne, že plynně hovoří pěti jazyky, což pro člověka, který se ve škole učil pouze německy, není tak jednoduché ověřit. Někdo řekne, že několik let neoficiálně pracoval jako šéf velké firmy. A zaměstnavatel potřebuje profesionálního pracovitého zkušeného zaměstnance, který bude pro firmu přínosem a přinese zisk a nebude ztrácet čas. Aby se zaměstnavatelé před přijetím neprověřeného uchazeče nějak ujistili, přišli s nápadem věnovat pozornost sociálním sítím, kde je jasně vidět psychologický portrét člověka a kde je často uvedeno skutečné vzdělání a pracovní zkušenosti uživatele.

Samozřejmě, že existuje. Někdy se stane, že se lhář prozradí tím, že na stránce ukáže své skutečné vzdělání a předchozí zaměstnání. Ale pravděpodobnost takového případu není tak velká. Mnohem důležitější je to, co se zaměstnavatel může dozvědět o zájmech a názorech potenciálního zaměstnance. Člověku, který na stránce na sociální síti zveřejňuje vtipné anekdoty a fotografie svého dítěte, může výše uvedené tvrzení připadat zvláštní, a dokonce hloupé. Ale bohužel v naší zemi je stále mnoho jedinců s pochybným morálním charakterem. V dnešní době existují vášniví nacisté, kteří bez sebemenšího zaváhání zveřejňují příspěvky oslavující Hitlera a nenávidí Židy. Je možné takového člověka zaměstnat na pozici, která zahrnuje práci s lidmi? Může být takový člověk lékařem? Jak bude vnímán v pracovním kolektivu? Je vůbec morálně správné takového člověka zaměstnat?

A co když jsou u člověka jasné známky sexuální závislosti a celá stránka je poseta obrázky nahých žen? A to nemluvíme o obrázcích vysoké umělecké hodnoty, ale o pornografických obrázcích. Je velmi pravděpodobné, že vedoucí pracovník (zejména pokud se jedná o ženu) nebude ochoten zaměstnat někoho, kdo bude žádostivě zírat na zaměstnankyně. Kromě toho pokud člověk očekává, že zaujme vyšší pozici, která vyžaduje odpovídající intelektuální úroveň neustálého sebezdokonalování a zvědavost po nových poznatcích, je pravděpodobné, že bude na sociálních sítích zveřejňovat užitečné informace na rozdíl od šíření vtipných karikatur psaných s gramatickými chybami a postrádajících jakoukoli sémantickou nálož. Kolik času člověk tráví nečinně u počítače, jaké jsou jeho zájmy ve volném čase, jaké životní cíle člověk sleduje a jaká je jeho skutečná úroveň výchovy a vzdělání - na všechny tyto otázky mohou odpovědět sociální sítě. A nelze než souhlasit s tím, že právě tyto otázky si klade každý zaměstnavatel při každém pracovním pohovoru s potenciálním zaměstnancem.

Někdy se zaměstnavatelé mohou nechat unést studiem něčího života a charakteru a přestanou rozlišovat soukromý život od pracovního. Proč byste se měli příliš zajímat o chování a charakter zaměstnance, když jen sedí u stolu a vyplňuje papíry? Pokud se však o člověku takto již vytvořil negativní portrét, můžete někdy přijít o dobrého pracovitého a svědomitého profesionála, protože se vaše názory na život neshodovaly.

Někteří tvrdí, že člověk má právo na soukromí a osobní prostor, do kterého zaměstnavatel nesmí strkat svůj dlouhý nos. Manažeři dost obtěžují své podřízené na pracovišti, tak co se stane, když začnou kontrolovat zaměstnance mimo práci? Odborníci se většinou přiklánějí k názoru, že manažeři by neměli mít právo používat osobní údaje zaměstnance bez jeho souhlasu. Lidé považují sociální sítě za své osobní pokoje, kde mohou pobývat bez kalhot a ve špinavých ponožkách, aniž by byli vystaveni něčímu nesouhlasu, a myslí si, že by to nemělo ovlivnit jejich práci.

Přesto lze internet jen stěží označit za uzavřený prostor a lidé v něm často projevují všechny své neřesti. Přesto by člověk měl zůstat člověkem bez ohledu na to, zda jeho zaměstnavatel kontroluje stránky na sociálních sítích. Hrubá špína a nedostatečné vzdělání vás mohou poškodit, i když nejste zaregistrováni na žádné sociální síti.